Mapa - Donji Žabar

Donji Žabar
Donji Žabar (v srbské cyrilici Доњи Жабар) je město a sídlo opštiny v Republice srbské, v Bosně a Hercegovině. Nachází se v severní části země, v blízkosti Distriktu Brčko. Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2013 mělo 1 297 obyvatel.

Známé bylo původně pod názvem Srprsko Orašje (Српско Орашје), který však byl rozhodnutím ÚS Bosny a Hercegoviny shledán neústavním.

 
Mapa - Donji Žabar
Mapa
Google Earth - Mapa - Donji Žabar
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Donji Žabar
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Donji Žabar
OpenStreetMap
Mapa - Donji Žabar - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Donji Žabar - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Donji Žabar - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Donji Žabar - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Donji Žabar - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Donji Žabar - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Donji Žabar - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Donji Žabar - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Donji Žabar - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Donji Žabar - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí / Босна и Херцеговина), zkratkou BiH, někdy zvaná jednoduše Bosna, je přímořská země v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Jejím hlavním a zároveň největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvateli (2013). Bosna hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou pásu 20 km na pobřeží Jaderského moře kolem města Neum, (díky kterému Bosně náleží i tři malé ostrůvky). Střední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí má mírné kontinentální klima, ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má středozemní klima a nízký reliéf.

Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
BAM Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) KM or КМ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
BS Bosenština (Bosnian language)
HR Chorvatština (Croatian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Srbsko 
  •  Černá Hora